Vývoj ženy z hlediska homeopatie - mezní stavy a situace

Každý člověk se narodí s jistou konstitucí zděděnou po předcích. Už v období prenatálního vývoje lidská bytost reaguje na podněty, které k ní prostřednictvím matky přicházejí. Po porodu tento vývoj dále pokračuje. Jako homeopaté si můžeme povšimnout, že vlivem těchto okolností člověk jakoby přecházel do obrazu dalších homeopatických léků.

Ačkoli je homeopatie založena na individuálním přístupu, při studiu mnoha a mnoha konkrétních případů lze vystopovat i určité obecné zákonitosti. Ukazuje se například, že drtivá většina dětí prochází obrazem homeopatického léku Pulsatilla. Obraz tohoto léku najdeme v určité vývojové fázi téměř u všech dětí. Rozdíl mezi holčičkami a kluky se začíná projevovat dost brzy a spočívá v tom, že chlapci mají jakoby rychlejší vývoj, rychleji vstupují do obrazů dalších homeopatických léků. Možná je to tím, že v naší společnosti jsou na ně kladeny v jistém smyslu větší nároky – bývá na ně vyvíjen větší tlak, takže se velice rychle dostávají do další "fáze", kterou představuje nejčastěji Silicea. Zatímco chlapečci končí pulsatillovské období ve věku 2 - 4 roky, mazánci kolem pěti let, u holčiček tato fáze někdy přetrvává a nezřídka vidíme Pulsatillu ve dvaceti letech i později.

Tak jak se liší žena od muže na fyzické a mentální úrovni, liší se i po stránce patologické - žena má jiné myšlení, proto má tendenci onemocnět jinými chorobami než muž.

Strach z dospělosti

Pulsatillovské období v životě ženy můžeme chápat jako přirozenou vývojovou fázi a samo o sobě nepředstavuje zvláštní problém. Potíže však mohou nastat, jestliže se vývoj v tomto stadiu zasekne; Pulsatilla v dospělém věku signalizuje určitou formu nedospělosti, představuje strach z vlastního dozrávání, strach ze své role ve společnosti a z plodnosti.

Známými mentálními charakteristikami Pulsatilly je maximální otevřenost, bezmezná důvěra až naivita. Vidíme zde otevřenost vůči rodičům, k Bohu, přijímá všechno ze svého okolí, je závislá a velice snadno zranitelná. Ale je zde i druhá polarita: vztek, zklamání, jakási forma zablokovanosti, malá sebedůvěra. U slečny Pulsatilly tedy můžeme očekávat buď přílišnou závislost na matce, nebo psychickou ránu od matky, která vyvolala pocit ukřivděnosti, zrady, uražené ješitnosti.

Holčička Pulsatilla většinou bývá taková ta skleníková květinka, o kterou se maminka pořád stará. Má tu nejlepší péči a ochranu, ale zároveň je jí tím bráněno přijmout odpovědnost, vlastní ženství a model dospělosti. Dospělá Pulsatilla se velice často dostává do situace, kdy nemůže mít dítě. Pokud je žena fyzicky zdravá a nemůže přijít do jiného stavu, pak na pozadí bývá právě tento její strach a nejistota. Má strach přivést dítě do společnosti, které se bojí.

U ženy se mentální problémy související s rodinou, ať už původní nebo novou, odrážejí na děloze. Může tam být nějaké zánětlivé onemocnění nebo celková nezralost. Žena Pulsatilla může mít problém jak s mateřstvím, tak i se sexualitou; obojí je pro ni symbolem dospělosti, něčím, zač se stydí, je to výraz její nepřipravenosti převzít zodpovědnost.

Čím déle je žena ve stavu Pulsatilly a čím intenzivnější je její stav, tím zřetelnější bude i její patologie. Pro homeopata to samozřejmě znamená i to, že ji snáze pozná, protože bude mít všechny typické rysy.

Pro Pulsatillu to bývá dost tvrdé, když se dostane do obrazu jiného léku. Vystřízlivění pro ni bývá krušné; je to náraz, protože najednou je postavená před realitu, na kterou není připravená; může to být přechod na SŠ, na VŠ, internát, kolej, manželství, byt na sídlišti, hádavý soused, cokoliv a najednou není skleník, je to realita, s níž se náhle bude muset vyrovnat.

Zde se samozřejmě nabízí otázka, jak vůbec máme vychovávat své děti - staráme se o ně moc, nebo málo? Obojí může přinést problémy, ale nikdo nedokáže přesně určit, kde v tom konkrétním případě je pro to které dítě ideální hranice…

Sexuální zneužívání

V college Angličané říkali, že mají statistiky, podle nichž bylo 10 – 12% anglických dětí nějakou formou sexuálně zneužito. U nás to číslo není přesně známé, o problému se na veřejnosti více hovoří teprve v posledních letech. Je jisté, že mnoho případů není do statistik vůbec zahrnuto, ale můžeme předpokládat, že toto číslo bude i u nás dost podobné. Co se týče rozdílu mezi sexuálním zneužíváním chlapců a dívek, udává se, že na chlapce připadá asi 0,3%, zbytek se týká děvčat. Dochází k tomu ve stejném měřítku ve všech společenských vrstvách.

Pro dítě představuje sexuální zneužívání nesmírné trauma, s nímž se potýká po celý život. Existují dva základní postoje, pomocí nichž se může pokusit situaci zvládnout. Buď se dítě dostane do určitého stavu opojenosti, zmámenosti, je mimo realitu a řekne nám, pokud s námi vůbec bude chtít mluvit, že se ho to netýká, že je všechno v pořádku. Význačným rysem tohoto dítěte nebo později dospělé ženy je, že stojí jako by mimo čas; v tomto stavu se dokáže zapouzdřit, je to únik od reality.


© 2019 Michael Gyepes Kontakt